Užitečné informace pro občany

Právní informace, které by Vás mohly zajímat.

 

Povinnost občanů obce platit poplatky za odpady

Ač občané obce nejsou podle zákona o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.) původci odpadů (původcem odpadů se rozumí právnická osoba, při jejíž činnosti vznikají odpady, nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž podnikatelské činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném.) a nevztahuje se na ně tak povinnost daná zákonem o odpadech platit poplatek za uložení odpadu, mají tyto osoby povinnost platit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, pokud tak stanoví vyhláška obce.

Povinnost platit poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů se podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen zákon) vztahuje na každou fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt a na každou fyzickou osobu, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Zákon stanoví i bližší pravidla, kdy za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem - tyto osoby jsou však povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí. Jedná-li se o povinnost platit poplatek za rekreační stavbu a je-li tato stavba ve vlastnictví několika osob, jsou tyto povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Povinná osoba je povinna poplatek uhradit obci, na jejímž území má tato osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Dojde-li ke změně místa trvalého pobytu nebo změně vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, pak se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.

Obec je povinna v obecně závazné vyhlášce upravit podrobnosti vybírání poplatků, zejména konkrétní sazbu, splatnost, úlevy, případné osvobození od poplatků, dále stanovit rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. Sazbu poplatku tvoří částka až 250 Kč za fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt a kalendářní rok, a částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za fyzickou osobu, která má v obci trvalý pobyt a kalendářní rok.

Nezaplatí-li povinná osoba poplatek včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacené poplatky až o 50 %. Nesplní-li povinná osoba svou poplatkovou povinnost určenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné částky vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Obec, která poplatky spravuje, může ke zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých případech poplatky snížit nebo prominout. O řízení ve věcech poplatků platí zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Převzato z Internetu z http://www.epravo.cz

 

Soustavné porušování pracovní kázně

Zaměstnanec nepřišel třikrát během jednoho měsíce včas do práce, ani svoji nepřítomnost nedoložil (např. potvrzením o návštěvě u lékaře). Může mu dát zaměstnavatel výpověď z důvodu soustavného méně závažného porušení pracovní kázně a co lze rozumět pod pojmem soustavné porušování pracovní kázně? Podmínky pro výpověď z pracovního poměru pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně jsou dány ust. § 46 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Zaměstnavatel může použít tohoto výpovědního důvodu, jestliže: je dána soustavnost porušování pracovní kázně, všechny skutky, jimiž zaměstnanec porušil pracovní kázeň, zaměstnavatel kvalifikoval jako méně závažné porušení pracovní kázně, zaměstnanec byl v posledních šesti měsících na možnost výpovědi písemně zaměstnavatelem upozorněn. Zákoník práce ani jiný obecně závazný právní předpis pojem „soustavnost“ nedefinuje; z tohoto důvodu je třeba vycházet z výkladových pravidel trestního práva (stejně jako při posuzování zavinění při obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli). Podle těchto pravidel je soustavnost dána v případě, že se zaměstnanec dopustil nejméně tří skutků, jimiž porušil pracovní kázeň, přičemž k těmto skutkům došlo ve srovnatelném období. Všechny skutky, které zaměstnavatel zahrnuje do uvedeného soustavného porušování pracovní kázně, musí vykazovat přibližně stejnou intenzitu porušení pracovní kázně, jinak je tato soustavnost přerušena. Pro bližší ilustraci aplikace citovaného ustanovení zákoníku práce uvádíme tento příklad: Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1.5.2000. Od tohoto data se do 31.8.2000 dopustil tří skutků, které zaměstnavatel všechny kvalifikoval jako méně závažné porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel doručil zaměstnanci 18.9.2000 písemné upozornění na možnost výpovědi. Zaměstnanec se 22.9.2000 dopustil dalšího méně závažného porušení pracovní kázně, proto mu zaměstnavatel dne 29.9.2000 dal výpověď z pracovního poměru. Z příkladu je zřejmé, že soustavnost byla dána třemi skutky méně závažného porušování pracovní kázně, poté následovalo písemné upozornění na možnost výpovědi. Jakmile se zaměstnanec dopustil dalšího porušení pracovní kázně (prvního od písemného upozornění a čtvrtého celkem), byly splněny podmínky pro výpověď. Pokud jde o zameškanou práci z důvodu pozdního příchodu do práce, zde platí tato pravidla: zaměstnanec je povinen dodržovat pracovní dobu a každou překážku, která mu brání ve výkonu práce, je povinen zaměstnavateli prokázat (§ 23 nař. vl. č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony), o tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, v dohodě s příslušným odborovým orgánem, části neomluvených zameškání práce se sčítají a jsou jedním z důvodů, pro které je možné krátit zaměstnanci dovolenou (za jeden zameškaný pracovní den je možné dovolenou krátit o jeden až tři dny).

Převzato z Internetu od JUDr. Věry Hrouzkové

 

Změna výše nájemného u obecních bytů

Vydalo Ministerstvo financí č.j. 16/18044/238/2001 České republiky. Výměr č. 03/2001, kterým se stanoví koeficient růstu nájemného z bytu vyjadřující míru inflace cen stavebních prací Ministerstvo financí podle § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, stanoví: Koeficient růstu nájemného vyjadřující průměrné měsíční tempo růstu úhrnného indexu cen stavebních prací v předchozím roce činí 1,04. V této výši platí pro období od 1. července 2001 do 31. prosince 2001 pro stanovení maximálního základn

ho nájemného za 1 m² podlahové plochy bytu způsobem podle § 5a vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb., vyhlášky č. 274/1995 Sb., vyhlášky č. 86/1997 Sb., a vyhlášky č. 41/1999 Sb. Výměr nabývá účinnosti dnem 1. března 2001.

 

Práce přesčas

Poslední novelou zákoníku práce - zákonem č. 155/2000 Sb. došlo k výraznému omezení možností práce přesčas. Zaměstnavatel může nařídit podle § 96 zákoníku práce práci přesčas jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody. Nařízená práce přesčas nesmí činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad 150 hodin ročně může zaměstnavatel sjednat se zaměstnancem práci přesčas, ale jen do maximálního limitu (52 týdnů x 8 hodin) 416 hodin za rok. Vnitřím předpisem může tento limit být nižší, nikdy ne vyšší. Ani úřady práce již v letošním roce nedávají souhlas k nadlimitní práci přesčas jako tomu bylo dosud. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas se nezahrnují práce, za které bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Zaměstnanec, který pracuje na zkrácenou pracovní dobu, vykonává práci přesčas až po naplnění limitu týdenní pracovní doby. Např. při šestihodinové pracovní době (30 hodin týdně) bude za přesčasovou práci považována práce až po rozsahu odpracovaných 40 hodin týdně. Vážné provozní důvody nemohou nastávat celoročně, a tak by zaměstnavatel měl situaci řešit přijetím dalšího zaměstnance. Zaměstnavatel by rovněž měl zabezpečit nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu, který podle § 92 zákoníku práce musí činit v období sedmi kalendářních dnů po sobě jdoucích alespoň 35 hodin. V zemědělství může být v kolektivní smlouvě sjednáno, nebo se zaměstnancem dohodnuto poskytnutí nepřetržitého odpočinku tak, že za období tří týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin.

Převzato z Internetu: JUDr. Zdeňka Leiblová

 

Kácení dřevin rostoucích mimo les

Dnes se soustředíme na místní pokyny pro žadatele jak je ukládá zákon 114/1992 Sb. §7, §8 a §9 a žádáme občany, aby tyto závazné pokyny dodržovali.

1. Pod pojmem dřevina rozumíme strom (ovocný, okrasný, případně jiný), který má obvod kmene více než 80 cm, měřeno ve výšce 130 cm nad zemí, nebo keřovité porosty s plochou více než 40 m².
2. O povolení ke kácení dřevin, uvedených pod bodem 1., je nutné žádat předem pouze na předepsaném tiskopisu a kácet až po doručení schváleného povolení.
3. Žádat smí pouze vlastník pozemku, na němž dřevina roste. Má-li pozemek více spoluvlastníků, musí žádost podepsat všichni. Pokud některý spoluvlastník nesouhlasí, uvede své stanovisko.
4. Předepsaný tiskopis obdrží občané v kanceláři Obecního úřadu v Tetčicích, nebo si ho mohou vytisknout z WWW stránek obce. Bez řádného vyplnění tiskopisu a odevzdání této žádosti na Obecním úřadu nebude povolení ke skácení dřevin vydáno.
5. Při vyplňování tiskopisu žádosti o povolení je nezbytné:
• uvádět pouze aktuální parcelní čísla pozemků s určením, zda se jedná o pozemky katastru nemovitostí (KN) nebo pozemkového katastru (PK),
• nezaměňovat pojmy obvod a průměr kmene, uvádět pouze obvod,
• v případě složitější lokalizace místa růstu dřevin použít k zákresu snímek z pozemkové mapy.
6. Žádost o povolení ke kácení dřevin projednává a zpracovává komise ZaŽP jedenkrát za měsíc (zpravidla třetí úterý každého měsíce). Na základě jejího stanoviska rozhoduje Rada obce Střelice. Součástí tohoto správního řízení je i uložení náhradní výsadby.
7. Při nesouhlasu se stanoviskem Rady obce se může žadatel či spoluvlastník odvolat do 15 dnů po doručení žádosti k OkÚ Brno-venkov, referátu životního prostředí. Ten také provádí kontrolní a poradenskou službu.
8. Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí převážně v období vegetačního klidu, tj. od 1. října do 15. března.
9. Bez povolení může dřevinu, menší než strom nebo keřový porost uvedené v bodě 1., kácet pouze fyzická osoba, která je vlastníkem a současně uživatelem pozemku v k.ú. Tetčice, na němž dřevina roste.
10. Nájemce pozemku je povinen oznámit skácení dřeviny, uvedené v bodě 9 předem na předepsaném tiskopise doložené písemným souhlasem vlastníka pozemku.
11. Právnická osoba musí žádat o povolení ke kácení v každém případě.
12. Povolení není třeba, je-li stavem stromu zřejmě bezprostředně ohrožen život či zdraví, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. V tomto případě se může kácet v každém ročním. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je Obecnímu úřadu v Tetčicích do 15 dnů od provedení kácení.

 

Daň z příjmů nově

Poslanecká sněmovna schválila zákon o dani z příjmů v senátním znění. Na základě doporučení Senátu byla odstraněna ta část, podle níž by dlužníci museli platit daň z neuhrazených finančních závazků. Přijatá novela zákona, kterou musí ještě podepsat prezident, zhruba o deset procent valorizuje odečitatelné položky ze základu daně. Podle přijaté novely zákona bude moci poplatník ročně snížit základ daně o 38 040 Kč (nyní 34 920), na vyživované dítě může uplatnit odpočet 23 520 (nyní 21 600). Novela zvyšuje i odečitatelné položky u manžela nebo manželky žijící ve společné domácnosti a u tělesně postižených osob v průměru o deset procent. Vyloučit má zdanění příjmu ze společného jmění manželů, zpřesnit podmínky pro osvobození fyzických osob od daně z příjmů plynoucích z prodeje nemovitostí nebo bytu. Novela má zvýšit slevu na daně z 9 000 na 18 000 Kč za zaměstnance se změněnou pracovních schopností a z 26 500 na 60 000 Kč za zaměstnance s těžším zdravotním pojištěním. Novela má také umožnit uplatňovat paušální daň v případě drobných podnikatelů, kteří za zdaňovací období nedosáhnou příjmů vyšších než 1 mil. Kč. Zaměstnavatelé, kteří podporují vzdělávání žáků ve středních odborných učilištích, by si podle novely mohli snížit základ daně o 30 % skutečně vynaložených nákladů na tyto učně.

(Zdroj ČTK)

 

Zvýšení minimální mzdy

Vláda dne 22.11.2000 rozhodla o zvýšení minimální mzdy ze 4500 na 5000 korun, s účinností od 1. ledna roku 2001. Nejnižší hodinová mzda se vládním nařízením zvyšuje z dosavadních 25 na 30 korun. Vláda tím podle mluvčího naplňuje programové prohlášení, v němž si stanovila cíl postupně zvýšit minimální mzdu nad úroveň životního minima samostatně žijící dospělé osoby. Od počátku roku 1999 zvýšila vláda minimální mzdu čtyřikrát celkem o 73 procent.

(Zdroj ČTK)

 

Zovela zákona o dani z příjmů

Poslanecká sněmovna v pátek 27. října 2000 schválila novelu zákona o dani z příjmů. Nejvýznamnější změnou je valorizace tzv. nezdanitelných částí základu daně. Pro občany je zajímavá především tím, že valorizuje částky odčitatelné ze základu daně. Obě předlohy musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. V rámci rozsáhlé daňové novely, ke které poslanci vznesli téměř dvě stovky pozměňovacích návrhů, sněmovna již ve čtvrtek rozhodla, že zvýší odčitatelné položky ze základu daně. Základ daně bude moci poplatník podle novely snížit ročně o 38040 Kč, oproti nynějším 34920 Kč. Odpočet na vyživované dítě se zvýší z 21600 Kč na 23520 Kč. Mírně zvýšeny byly i odčitatelné položky u manžela či manželky žijící ve společné domácnosti i odpočty pro tělesně postižené osoby (v průměru o 10 %). Sněmovna se dále rozhodla přijmout návrh zapracovat do zákona nové položky připočitatelné k základu daně. Podle schválené novely se k daňovému základu poplatníka budou připočítávat neuhrazené závazky, u nichž k poslednímu dni zdaňovacího období uplynul více než jeden kalendářní měsíc ode dne jejich splatnosti. Ustanovení má platit nejdříve pro zdaňovací období roku 2000. Na druhou stranu poslanci odmítli daňové zvýhodnění připojení domácích počítačů na internet, nepřijali ani návrh na společné zdanění manželů a snížení sazby daně z příjmů právnických osob na 25 %. Bez odezvy zůstaly i návrhy na umožnění společného zdanění manželů.

 

Zákon 101/2000 sb. o ochraně osobních údajů

Jeho poslední znění nabývá účinnosti od 1.10.2000.

Tento zákon upravuje ochranu osobních údajů o fyzických osobách, práva a povinnosti při jejich zpracování těchto údajů a stanoví podmínky, na nichž se uskutečňuje jejich předávání do jiných států. Dále stanovuje způsob a pořizování údajů a způsob likvidace osobních údajů, jakmile pomine účel pro který byly osobní údaje zpracovány. Dále předepisuje postavení, působnost a organizaci úřadu, který provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

Citujeme: Kdo byť z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné správy, bude potrestán odnětím svobody na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
V praxi tento zákon znamená, že je zamezeno úřadu obce zveřejňovat jakákoli osobní data, které shromažďuje. Je tedy zamezeno zveřejnění například seznamu dlužníků v obci, dále nelze uvádět místo bydliště občanů a jakákoli osobní data. Možná jste si všimli, že již v minulých číslech zpravodaje byla upravena společenská rubrika. Stalo se tak proto, aby plně vyhověla tomuto zákonu.

 

Zákon č. 106/1999 sb. řeší svobodný přístup k informacím

Na tom to místě jsme v minulém čísle přinesly citace ze zákona 128/2000 a dnes se zastavíme u zákona, který se také přímo dotýká každodenního života našich občanů. Zákon 106/1999 ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím, který nabyl platnosti v lednu 2000. Tentokráte však nebudeme citovat, ale přeneseme ho konkrétně do praxe.

Obecní úřad má povinnost poskytovat informace (§ 2). Žadatelem o informaci je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci (§ 3). Obecní úřad poskytuje informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním (§ 4).

V obci se zveřejňuje: na úřední desce, prostřednictvím internetu, místním zpravodajem, obecním rozhlasem nebo individuálně na základě písemné žádosti žadatele, ústně či telefonicky. Pokud žádost směřuje k poskytnutí již zveřejněné informace, může Obecní úřad co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje, umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, Obecní úřad mu ji poskytne.

Obecní úřad nesděluje důvěrné informace, které by svou povahou mohly sdělit majetkové poměry, obchodní tajemství a informace vypovídající o osobnosti a soukromí fyzických osob. Dále nesděluje informace charakteru vnitřních pokynů, personálních předpisů, utajovaných skutečností a podobně.

Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace je následující (§ 14):

Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt. Z podání musí být zřejmé, pro koho je žádost o informaci určena a kdo jej činí. U podání prostřednictvím telekomunikačního zařízení musí být uvedena rovněž příslušná identifikace žadatele (například elektronická adresa). Neobsahuje-li žádost tyto údaje, není žádost podáním ve smyslu tohoto zákona a žádost se odloží.
Úřad posoudí obsah žádosti a:

a) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů, rozhodne o odmítnutí žádosti,

b) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do tří dnů žadateli,

c) poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od přijetí podání, nebo od upřesnění žádosti podle písmena a), a to písemně, nahlédnutím do spisu včetně možnosti pořídit kopii nebo na paměťových médiích. O postupu při poskytování informace se pořizuje záznam. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:

 

a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,

b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti,

c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel je však o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Pokud Obecní úřad žádosti, byť i jen z části, nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele a obsahuje číslo jednací a datum vydání rozhodnutí, označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno, odůvodnění každého omezení práva na informace, poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku, vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka povinného subjektu s uvedením jména, příjmení a funkce.

Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí nebo od marného uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti. Odvolání se podává u subjektu, který rozhodnutí vydal nebo měl vydat. O odvolání rozhoduje subjekt nejblíže vyššího stupně nadřízený subjektu, který rozhodnutí vydal nebo měl vydat. Jde-li o rozhodnutí obecního úřadu, které se týká informací ve věcech samostatné působnosti obce, rozhoduje o odvolání obecní rada, pokud obecní zastupitelstvo nestanoví, že rozhoduje jiný orgán obce.

Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjektem. Jestliže v uvedené lhůtě o odvolání nerozhodl, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil; za den doručení tohoto rozhodnutí se považuje den následující po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.

Obecní úřad může požadovat úhradu nákladů ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s vyhledáváním informací, pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Obecní úřad může poskytnutí informací podmínit zaplacením úhrady nebo zálohy.

Obecní úřad musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací.

Lhůty pro poskytnutí informace se do konce roku 2000 prodlužují na dvojnásobek a po celý rok 2001 se prodlužují o polovinu.

 

Zákon č. 128/2000 sb. ze dne 12. dubna 2000 o obcích (obecní zřízení)

§ 5 odst. 1 - Obce, městské obvody a městské části a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a prapor obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem; k užívání praporu obce není nutný její souhlas.
§ 12 odst. 3 - Právní předpisy obce musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Právní předpis obce zašle Obecní úřad neprodleně příslušnému okresnímu úřadu. Magistráty měst Brno, Ostrava a Plzeň zašlou právní předpis obce příslušnému krajskému úřadu.
§ 14 odst. 1 - Obec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.
§ 16 odst. 1 - Občanem obce je fyzická osoba, která a) je státním občanem České republiky, a b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.
§ 16 odst. 2 - Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo:

a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce své stanovisko k projednávaným věcem v souladu s jednacím řádem zastupitelstva,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5% občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; podání orgány obce vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů.

§ 16 odst. 3 - Oprávnění uvedená v odst. 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.
§ 30 - Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§ 31 odst. 1 - Budova musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.
§ 31 odst. 2 - Samostatnými popisnými čísly se neoznačují vedlejší budovy, které jsou součástí jednoho celku (např. výrobní haly uvnitř jednoho podniku, garáže při domech, drobné stavby).
§ 31 odst. 3 - Stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly.
§ 31 odst. 4 - K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
§ 31 odst. 5 - Obec rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné.
§ 32 odst. 1 - Vlastník nemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obcí a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obec.
§ 56 - Poruší-li fyzická nebo právnická osoba vlastnící nemovitost povinnost stanovenou v § 30 nebo nesplní-li povinnost stanovenou v § 32 odst. 1, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 57 odst. 1 - Jestliže fyzická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jí užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 57 odst. 2 - Jestliže podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 57 odst. 3 - Jestliže osoby uvedené v odstavci 2 znečistí veřejné prostranství nebo odloží věci mimo vyhrazená místa a neprodleně neodstraní závadný stav, může jim obec uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 58 - Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou právním předpisem obce, může jim obec uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 86 odst. 1 - Nezřídí-li zastupitelstvo obce obecní policii podle § 84 odst. 2 písm. o), může písemně pověřit zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce.
§ 86 odst. 2 - Zaměstnanec pověřený podle odstavce 1 dohlíží na dodržování právních předpisů na ochranu veřejného pořádku, upozorňuje fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a činí opatření k jejich odstranění. Je oprávněn požadovat od občanů potřebná vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupku a ukládat pokuty v blokovém řízení. Osobu přistiženou při spáchání správního deliktu může pověřený zaměstnanec předvést na Policii České republiky jen v případě, že tato osoba neprokáže hodnověrně svoji totožnost.
§ 86 odst. 3 - Při výkonu oprávnění podle odstavce 2 je zaměstnanec pověřený podle odstavce 1 povinen se na žádost tímto pověřením prokázat.
§ 93 odst. 2 - Zasedání zastupitelstva obce je veřejné.
§ 99 odst. 1 - Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
§ 101 odst. 3 - Rada obce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obce, schválený pořad schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obce musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obce. Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí.